Dusíkaté vápno a zahrada

Jedná se o dlouhodobě osvědčené hnojivo pro zvýšení úrodnosti půdy a navíc výrazně působí proti houbovým chorobám, ničí plevel a v půdě i některá stadia hmyzu (drátovce, ponravy, slimáky včetně vajíček atd.)

Dusíkaté vápno obsahuje přibližně 20% dusíku a asi 50% páleného vápna. V půdě se přemění na močovinu, která se dále transformuje na čpavkový a nitrátový dusík. Rychlost proměny je závislá na půdní vlhkosti a teplotě. Právě tento proces, který trvá přibližně dva týdny, ničí plevelná semena a klíčící plevele, hmyz a původce houbových chorob kořenů a stébel. Postupně po dobu 7-10 týdnů se pak do půdy rovnoměrně uvolňuje dusík ve formě přijatelné pro rostliny.

Všechny tyto kladné vlastnosti nám pomohou, když při použití vápna dodržíme správný postup. Nejprve na dobře zrytý záhon rozhodíme vápno, dostatečně je zapravíme do půdy, zalijeme a záhon na 2-3 týdny zakryjeme plastovou fólií. Po odstranění fólie ještě několik dnů počkáme, dokud zbytky účinné látky doposud chráněné fólií „nevyvětrají“. Kdybychom totiž začali s výsevem či výsadbou rostlin ihned po odkrytí, dusíkaté vápno je zničí. S jarním vápněním tedy rozhodně začneme včas.

Košťálové zeleniny

Pokud pravidelně pěstujeme zelí, květák, kapustu kedlubny, ředkvičky a další košťálovou zeleninu, je zapravení dusíkatého vápna do půdy nezbytné. Bez tohoto hnojiva by se rostliny vytahovaly a trpěly by nádorovitostí. Spóry této parazitické půdní choroby přetrvávají v půdě a přeměna dusíkatého vápna omezí schopnost trvalých spór infikovat rostliny nádorovitostí v kritickém období klíčení a vzcházení. Opět platí, že dusíkaté vápno rozhodíme 2-3 týdny před setím nebo před výsadbou rostlin. Na 1m2 potřebujeme asi 80-100 g vápna (jedna vrchovatě naplněná polévková lžíce dusíkatého vápna odpovídá cca 20g), které důkladně zapravíme do půdy.

Konec plzákům

Dusíkaté vápno není drahé a pomáhá i v boji proti těmto škůdcům. Je však třeba je použít včas. Už dávka 0,3kg dusíkatého vápna na 10m2 stačí k jejich likvidaci. Větší plochy pohnojíme najednou na konci zimy. Vajíčka slimáků v té době nevidíme, protože jsou ukryta v prohlubních půdy a v porostech na okrajích pozemku. Proto vápno nasypeme i tam, kde roste plevel, třeba po obvodu zahrady, kolem hromady kamení apd. Ale ne tam, kde se nachází zdroj pitné vody, ani tam, kde pěstujeme kyselomilné dřeviny a květiny, jako rododendrony, azalky, vřesy. Dusíkaté vápno rozhodíme brzy ráno nebo pozdě večer v tenké vrstvě, nejlépe za vlhkého počasí. Pod křovinami, živými ploty a kolem kompostů, kde se plzáci nejvíce zdržují, hnojení vápnem po několika týdnech opakujeme.