Biologická ochrana zeleniny v zahradě

Cílem každého zahrádkáře je vypěstovat kvalitní a zdravou zeleninu pokud možno bez použití chemických přípravků. Můžete je nahradit některými biologickými prostředky, které lze zakoupit v zahradnických centrech nebo v příslušných odděleních supermarketů.

Plíseň salátová

Jde o obávanou chorobu napadající salát za vlhkého, deštivého počasí. Použitete-li Alginure, což je produkt vyráběný z mořských řas a aminokyselin, dráhy imunitního systému rostlin se aktivují. To způsobuje masivní produkci obranných látek, působí preventivně proti infekci a zastavuje infekce již probíhající. V praxi to znamená ošetřit salát před prvním větším deštěm a během deštivého počasí postřik za 7-10 dnů opakovat. Nejlepších výsledků dosáhnete při prevenci. Pozdější aplikace funguje, ale již napadené části rostlin nezachrání.

Plíseň na rajčatech

Podobně jako salát lze chránit i rajčata. Plíseň rajčete napadá rostliny při vyšší vzdušné vlhkosti, v deštivých podmínkách nebo při střídání denních a nočních teplot, kdy dochází k orosení listů. Ošetřuje se opět nejlépe preventivně pomocí Alginure, při vzniku podmínek pro rozšíření infekce. Mezi další plodiny, u kterých je možné tu metodu ochrany uplatnit, patří brambory, jablka, réva a další.

Padlí

Je druhou rozsáhlou skupinu chorob, proti kterým lze použít některé rostlinné oleje. U nás lze koupit HF-Mycol, který obsahuje fenyklový olej. Tyto látky trhají struktury hub na povrchu rostlin a následně je vysoušejí. Značné problémy s padlím mívá okurka, proto ihned při prvním výskytu bělavých porostů proveďte ošetření, po týdnu a podle potřeby i později jej zopakujte. Díky tomu, že jde o přírodní fenyklový olej, můžete postřik použít bez obav i těsně před sklizní.

Molice, mšice a svilušky

Tito škůdci jsou problémem hlavně ve sklenících, kde bývá těžké se jich zbavit. K šetrné a dlouhodobé ochraně můžete využít jejich přirozené nepřátele. Například miniaturní paratizická vosička klade vajíčka do larev molic, kterou hynou. Z parazitovaných larev se líhnou nové vosičky a cyklus se opakuje, dokud nejsou molice vyhubeny. Častou chybou bývá ostraňování starých listů s molicemi, které jsou však při použití této ochrany často již parazitované a podporují další účinek zásahu. Draví roztoči Phytoseiulus persimilis aktivně vyhledávají a požírají svilušky. Jejich předností je schopnost rychlého množení.

Proti mšicím ve skleníku se nasazují parazitické vosičky Aphidius colemani a A.ervi.

Při využívání přirozených nepřátel vždy platí zásada, že čím dříve po výskytu škůdce zareagujete, tím rychleji se škůdců zbavíte.