Vyrábíme vlastní hnojivé výluhy

Nechceme-li používat minerální hnojiva, můžeme si sami připravit hnojivé výluhy z rostlin a trusu slepic a holubů. Jednotlivé druhy rostlin můžeme používat samotné nebo ve směsi, čímž docílíme širší účinnosti. Sbíráme je dřív, než začnou kvést a dále od frekventovaných komunikací.

Vhodné rostliny

Významné jsou kopřivy pro vysoký obsah dusičnanů. Nadzemní části kopřiv sbíráme v období před začátkem květu. Nejlepší doba k založení výluhu je v květnu až červenci.

Dalším osvědčeným zdrojem dusíku a také draslíku je kostival. Trháme velké listy od jara do podzimu. Do výlohu se s oblibou používají také květy a listy pampelišek, výhonky přesličky rolní, zelí a červená řepa.

Příprava výluhu

Čerstvě nasekané části rostlin smícháme se studenou měkkou, nejlépe dešťovou vodou v dostatečně velké nádobě. Zpravidla se dává 1 kg čerstvých nebo 150 g sušených rostlin do 10 litrů vody. Kovové nádoby nejsou vhodné, lepší je použít plastové, kameninové nebo dřevěné.

Nádobu dáme do koutu zahrady, jelikož při kvašení vzniká pěna a nepříjemný zápach. Občas obsah promícháme, což urychlí kvašení, které končí po 2-4 týdnech.

Před použitím výluh vždy zředíme v poměru odvislém od použitých rostlin. Zpravidla se ředí v poměru 1:10 a pokud chceme výluh aplikovat přímo na listy (rychleji se využijí živiny), musíme je přecedit a zředit v poměru 1:50. Nejlépe je se výluhy používají při zataženém, deštivém počasí odpoledne nebo večer.

Výluhy z trusu slepic a holubů

Nádobu naplníme trusem asi do jedné poloviny, pak ji doplníme vodou a necháme kvasit asi 1-2 týdny za občasného míchání. Před aplikací ředíme výluh v poměru 1:10. Přihnojujeme nejlépe po dešti nebo po důkladném zalití. Prospěšné je to především pro rajčata, zelí a jinou zeleninu. Aplikujeme mezi řádky nebo do jamek hlubokých cca 10 cm. Zálivku můžeme poprvé použít po ujmutí sazenic, když začnou růst.