Víte, jak a kde použít fermež?

Fermež lněná je látka určená k napouštění dřeva, papíru, omítek a jiných savých povrchů. Chrání dřevo především před napadením dřevokaznými houbami a mikroorganismy.

Základem výroby fermeže je lněný olej, který se získává ze sušených zralých semen lnu setého, a to lisováním za studena či následnou extrakcí rozpouštědlem. Lněný olej je poživatelný, a také se využívá a prodává jako potravní doplněk.

Lněná fermež vzniká tepelnou úpravou lněného oleje. Tato přírodní fermež je však v poslední době pro nátěrové hmoty užívána stále méně, protože na druhé straně roste podíl alkydových pryskyřic. To jsou látky podobné, leč jsou již částečně syntetické a i lépe odolávají žloutnutí.

Vlastnosti

Fermež najdeme ve sklenářském tmele, kde je mísena s křídovým práškem. Ovšem nejvýznamnější použití je v lacích. Zde je základem zasychání, přičemž fermež zůstane tuhá, ale nikoli křehká. Její nejvýznamnější vlastností je hydrofobní povaha, tedy odpuzuje vodu. Jinak při povrchové úpravě dřeva zvolna zasychá a při tvrdnutí se mírně smršťuje. Nechová se však jako laky, které tvoří vrstvu na povrchu, ale vsákne do viditelných i mikroskopických pórů, ořesto povrch bude jasný, ovšem ne lesklý. Povrch není po zaschnutí tvrdý, ale je chráněn proti promáčknutí a poškrábání. Proto se u měkkých dřev doporučuje několikerá aplikace.

Použití

Fermež, většinou prodávaná v plechovkách, se zahřeje ve vodní lázni a po zamíchání se nanáší horká tak dlouho, dokud dřevo pije. Pokračuje se proto v několika vrstvách, ale s delším časovým rozestupem, asi 24 hodin. Po nátěru po několika hodinách se loužičky přebytečné nevsáknuté fermeže stírají z povrchu hadříkem.

Fermež pak schne i několik dnů až týdnů. Nátěr je dokonale zaschlý po 48 hodinách při 20°C. Pro závěrečnou povrchovou úpravu je možno použít včelí vosk, který se zatepla rozpouští v terpentýnu. Výhodou je, že fermež neuzavírá dřevo a to dále přirozeně dýchá. Dřevo po zaschnutí lehce přebrousíme brusným papírem č.100 až 150 a můžeme nanášet další nátěry třeba olejovými, syntetickými nebo disperzními nátěrovými hmotami.

Bezpečnost práce

Samotná fermež není nijak nebezpečná, ale měli bychom si dávat pozor na nasáklé hadry, které se považují za požární riziko. Je to proto, že mají velký povrch pro velmi rychlou oxidaci oleje, která se s teplotou ještě zrychluje, takže se může stát, že míra akumulace tepla přesáhne míru a uvolní se tolik tepla, že dojde k samovznícení. Proto bychom nasáklé hadry neměli uchovávat, a navíc vůbec ne v uzavřených nádobách. Hadry by se měly vyprat, namočit do vody nebo spálit.

Obdobně je nebezpečí při zahřívání fermeže nad 190 °C, kdy se může rozkládat na nižší mastné kyseliny a vzniká vysoce toxický aldehyd akrolein. Ten při reakci s plynným chlorem může způsobit i výbuch.

Další negativa

Výrobky napouštěné fermeží by neměly přicházet do přímého styku s potravinami, pitnou vodou, krmivy a ani by se neměly používat k nátěrům dětského nábytku a hraček.

Fermež se bere jako hořlavina II. třídy nebezpečnosti a teplotní třída T3. Nesmí se vylévat do kanalizace. Při práci s fermeží, pokud se projeví zdravotní potíže, nebo v případě pochybností a při náhodném požití a zasažení očí, je nutno vyhledat okamžitě lékaře. Při styku s kůží se je nutno kůži omýt velkým množstvím vody. Při zasažení očí je je potřeba vyplachovat oči po dobu nejméně 15 minut pod tekoucí vodou a následně vyhledat lékařskou pomoc.

Při požití se nevyvolává zvracení, ale vypláchnou se ústa a je nutno vypít vypít asi půl litru čisté vody a vyhledat lékařskou pomoc. Při práci v uzavřených prostorách je nutno dokonale větrat, případně odsávat páry z fermeže. Je nutno dodržovat základní prvky hygieny, tedy nejíst, nepít, omýt si ruce a podobně.