Jak vybrat tlakovou nádobu – vzdušník

Metadescription: Znáte všechny důležité kroky, které k pořizování vzdušníku neodmyslitelně patří? Víte, jak při výběru postupovat, neboli myslet na „zadní vrátka“? Celý procesu totiž není jen o výběru samotné nádoby.

Vzdušník (někdy také vzduchojem či expanzní nádoba) je doslova nutná součást každého vzduchového kompresoru, který musí čelit nárazově vyšším spotřebám vzduchu. Vytváří zásobu média pro takové případy, řeší a vyrovnává kolísání a pulzování tlaku. Výrobci tlakových nádob nabízí různá provedení – vzdušníky bez podstavce i s podstavcem, v ležatém i stojatém provedení a s pracovním tlakem nejčastěji v rozmezí 11 až 16 bar. Široký výběr bývá i mezi povrchovými úpravami, od RAL barev po galvanizované povrchy, připravené čelit nejnáročnějším podmínkám.

Nejdůležitější parametry při výběru vzdušníku:

– objem (vybírat vzhledem k výkonu kompresoru, obecně je lepší větší než menší)

– přetlak

– provedení (stojatá či ležatá nádoba)

– povrchová úprava

Víte, jaké provedení vzdušníku potřebujete?

Máte v dílně málo místa?. Pravděpodobně využijete stojatou nádobu. Pro všechny ostatní případy jsou k dispozici klasické, ležaté nádoby. Co ale všechny ty povrchové úpravy? Nepostačí pouze RAL barva venku i vně? Přemýšlejte o vlivech, kterým bude vzdušník podléhat. Bude umístěn venku? Jaký obsah bude působit na stěny nádoby? Pokud jde o činitele, kteří se podílejí na rychlejší korozi, buďte na pozoru! Jde hlavně o agresivní média.

Od základní úpravy po nejkvalitnější a nejodolnější:

– RAL barvy
– práškové lakování

– pozinkování

– vnitřní hliníkové lakování

– vnitřní elektrické vyhlazování (speciálně pro potravinářství a farmacii)

Když si pořizujte tlakovou nádobu pro kompresor, musíte k ní od výrobce či dodavatele dostat průvodní dokumentaci o konstrukci, výrobě, výrobních a výstupních zkouškách. Podle platné normy ČSN 690010 musí výrobce nebo dodavatel dodat k tlakové nádobě certifikát typu vzdušníku, prohlášení o shodě na základě Evropské směrnice P.E.D. a návod k použití ve vašem jazyce.

Přípojky

Na každém vzdušníku pro stlačený vzduch jsou otvory pro různé armatury. Mezi ně patří pojistný ventil pro odpouštění média v případě nadměrného tlaku, tlakoměr (manometr), kulové kohouty na přívodu a odvodu a kulový kohout pro odkalení.

Provozování tlakové nádoby klade na majitele povinnosti, a to hlavně pro jeho vlastní bezpečí. Proto je součástí každého vzdušníku revizní kniha (pasport). Její součástí jsou záznamy revizního technika. První zaznamenaná je výchozí revize, která se provádí před uvedením do provozu.

Na jaké revizní zkoušky se při provozování tlakové soustavy připravit?

– vnitřní revize, ve lhůtě ne delší než 5 let

– nová tlaková zkouška zkušebním tlakem po 9ti letech a také po každé opravě, rekonstrukci či provozní přestávce, která je delší než dva roky

– provozní prohlídka každý rok a také po 14 dnech od uvedení do provozu

– zkoušky těsnosti po každé vnitřní revizi

– kontroly pojistných ventilů a tlakoměrů

Co ze článku vyvodit? Celá „problematika“ okolo pořizování vzdušníku se může zdát složitá, stejně jako proces, který po zakoupení následuje. Dobrou zprávou je, že pro každého, kdo má rád pořádek v dokumentaci, není náročné sledovat termíny všech zkoušek a tlakovou sestavu bez problémů provozovat. Navíc, pokud máte ve vašem provozu osobu, která na vše dohlíží. Z prvotních starostí se tak brzy stanou radosti ve smyslu dobře šlapající výroby, díky efektivní výrobě stlačeného vzduchu.